RECENZE: Green Room – krvavé hnízdo holých lebek
Jedna no name punk-rocková kapela z Washingtonu dýsí si vyrazí na turné, ale to se shodou okolností vlastně ani neuskuteční. Jako náhradu však dostanou nabídku, aby zahráli v centrále místních skinheads. Za slušnej obnos samozřejmě, takže mamon zavelí a váhat se nebude.
Všechno hezky klape, koncert se odehraje, kapela balí fidlátka a už se těší zpátky do civilizace. Jenže otevírat dveře bez klepání se zkrátka nemá. Obzvlášť, když za nimi na zemi leží holka s nožem ve spánku (ne, to není název nějaké punkové písničky). To se pak hostitelům nemůžete divit, že hodlají kapele uštědřit lekci etikety ve stylu Ládi Špačka.
Tahle jednoduchá zápletka, kdy se kapela zabarikáduje v šatně (green room) a dotíraví skinheads se jim snaží dostat na kobylku, rozehrává další poměrně minimalistický film tohoto léta. A Filmfanatic je znovu celkem spokojen.
Režisér Jeremy Saulnier už je mi známý svým houmles revenge snímkem Blue Ruin, který jsem celkem vychvaloval. Tady sice šel s kvalitou o kousíček níž, ale pořád to znamená, že jako napínavá jednohubka funguje Green Room perfektně. Hlavní hrdinové se většinu času nechovají jako kreténi, kterým byste smrt ve spárech krvelačných skinheadských psíků a jejich páníčků přáli. Ale facepalm reakce se stejně dostaví – žánr si to zkrátka žádá.
Bohužel pro (otrlého) diváka, gore scény nejsou tak krvavé, jak se film na oko tváří. Potenciál útoků ostrých pitbulů je zkrátka trestuhodně nevyužit. Snad jen během prvního ataku můžete před krví a trhajícím se masem uhýbat zrakem, ale jinak už se vše děje spíše mimo záběr kamery. Jistě, tenhle přístup sází na divákovu představivost a nechává mu prostor pro naplnění nejčernějších scénářů. Ale ve filmu, který nemá vyšší ambice, je to podle mě výstřel mimo terč.
Celkově je Green Room povedenou sondou do trochu opomíjeného světa skinheads, ze kterého by se podobně krvavých historek dalo převyprávět mnohem víc. Nečekejte tedy další Kult hákového kříže, ale spíše light verzi Texaského masakru motorovou pilou. Jen namísto zdegenerované rodinky tu roli záporáků plní holé lebky.
Solidní minimalistický koncert ze zákulisí skindheads. Škoda jen, že se šetřilo krví. Potenciál byl. HAF!
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.