RECENZE: Kingsman: Zlatý kruh

První Kingsman byl v roce 2014 obrovským hitem a vychvaloval ho tehdy také Filmfanatic. Nápaditý mix odkazů na staré bondovky a špionážní filmy s vydatnou špetkou moderní akční choreografie i crazy nápadů zkrátka uchvátil snad všechny. Laťka tedy byla hodně vysoko. A jak že se s ní popasovalo pokračování pod názvem Kingsman: Zlatý kruh?

Nebudu mlžit a na rovinu přiznám, že dvojka kvalit jedničky nedosahuje. Což ale pořád stačí na to, aby šlo o hodně nadprůměrnou akční podívanou. Nicméně očekávejte přepálenost spíše ve stylu druhého Kurýra, než nějakou Mission Impossible. Znovu se dočkáte spousty popkulturních odkazů i takřka videoherních prvků jako jsou robotičtí psi a podobně. Občas je však toho CGI pozlátka až příliš, a i když to zní neuvěřitelně, tak technologie počítačových triků tady nestačila fantazii autorů.

Kingsmani zase jednou musí zachránit svět. Tentokráte před ženskou verzí Pabla Escobara v podání Julianne Moore, která si s chutí střihla nekompromisní a dozajista psychicky narušenou nejlepší obchodnici světa, o které však nikdo neví – madam Poppy. Vládkyni největšího drogového impéria světa se v hlavě zrodil geniální business plán a k jeho prosazení jí může pomoci také prezident Spojených států – neméně šílený. A zabránit tomu všemu mohou snad jen Kingsmani, takže právě ti se stanou hlavním terčem.

Následkem čehož se dozvíme, že také v USA existuje podobně nezávislá tajná služba. Statesmani pod zástěrkou výroby whiskey bdí nad bezpečností Spojených států a teď budou muset pomoci svým britským bratrancům, aby společnými silami zachránili svět. Z americko-britské konfrontace pak vychází řada nejvtipnějších momentů celého filmu.

Když se divák ohlédne, zjistí, že v nových Kingsmanech není až tolik akčních scén, jak by člověk třeba podle traileru čekal. Opravdu epická je snad jen ta úvodní, zbytek by se dal označit za jakési akční štěky – leckdy doslova. Na prvním místě je totiž humor, (sebe)parodie a nadsázka. Což vlastně definuje celý film a předurčuje divákovu ne/spokojenost.

Filmfanatic na tuhle odlehčenou hru přistoupil a bavil se královsky. A i když to nebylo tak intenzivní jako u prvního dílu, pořád jde o vysoce nadprůměrnou akční zábavu, kterou bez rozmyslu doporučuje.