RECENZE: Tenkrát v Hollywoodu – nejlepší Tarantino od Jackie Brown

Filmfanatic nepatří mezi nekritické obdivovatele “blázna z videopůjčovny” – režisérské ikony Quentina Tarantina. Osobně mám nejraději jeho prvotiny; Gaunery, Pulp Fiction a Jackie Brown. Každý další Tarantinův film se mi sice nějakým způsobem líbil, ale žádný už si nezískal moje srdce filmového fanouška naplno a takovým způsobem, jako právě první tři výstřely osobitého tvůrce. Teď se to však tomu pacholkovi konečně znovu podařilo!

Ale vy ještě nejásejte. Tenkrát v Hollywoodu je totiž Tarantinův nejméně divácký film. Proč? Protože se v něm jednoduše řečeno za skoro 3 hodiny nestane prakticky nic. Mě to k filmovému blahu bohatě stačilo, protože si dokáži vychutnat film o filmu, nebo chcete-li film, který vzdává poctu filmům a samotnému procesu jejich natáčení. Pokud tedy máte Tarantina raději v jeho komerčnější a tradičnější poloze, nemusel by vám tenhle nostalgický výlet do konce šedesátých let sednout.

Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) je uvadající hollywoodská hvězda, která se živí především mimo velké plátno. Hraje v seriálech a pomalu si začíná uvědomovat, že jeho dny na výsluní se chýlí ke konci. Kam ruku v ruce s ním míří také jeho nerozlučný parťák; kaskadér a dublér Cliff Booth (Brad Pitt). A čistě na těchto dvou charakterech zosobňujících chlapácké parťáctví stojí celý film. Je to zkrátka oslava buddy kamarádství. Pokud se vám to na bezmála tříhodinovou zábavu zdá nějak málo, neměli byste nejspíš ztrácet svůj čas.

Jenže pokud dáte téhle übersympatické dvojici šanci, provede vás světem Hollywoodu skrze natáčecí ateliéry a zadními uličkami až před dům proslulého režiséra Romana Polanského. Právě ten je totiž Daltonovým sousedem a jeho osoba zároveň také jediným malým vodítkem k tomu, co budete očekávat v závěru.

Tarantino nacpal do svého filmu (dle očekávání) spoustu popkulturních odkazů i vlastních trademarků jako jsou cigarety Red Apple a další. Milovníci vyžívající se v pitvání jednotlivých záběrů si tedy dozajista přijdou na své, nicméně Filmfanatic si ze všeho nejvíc užil tu nenucenou atmosféru, kterou u Tarantina postrádal více než dvě dekády. Dialogy nešustí papírem ani snahou být za každou cenu cool a i proto mě skvěle bavily. Stejně jako DiCapriovo mistrovské okénko, kdy hraje herce, kterému zrovna nejde hraní. Tohle je Leo tak jak ho známe – v nejlepší formě a pro slavnou Akademii je tahle scéna fackou přímo do tváře. I v tomhle epizodním štěku totiž předvede nesrovnatelně více herectví a umu, než v celém Revenantovi, za kterého mu doslova vecpali Oscara. Hanba vám!

Tenkrát v Hollywoodu je prostě dokonalým filmem o ničem a nenaruší to ani závěrečná scéna, která je parádní exploatační tečkou za celou exkurzí mezi hollywoodské kopce. Je to tak dokonalý bezdějový film sázející čistě na atmosféru, že v mých očích je vážně ohrožena královská pozice, jež dosud neochvějně držel dude Big Lebowski. Maximální spokojenost!