Recenze: Pád Bílého domu – Casey, kurva, Ryback znovu v bílém

Mike Banning (Gerard Butler) je vedoucí prezidentské ochranky. Když mu ale na CGI sněhu ujedou cvičky a během autonehody nestačí zachránit prezidentovu manželku, je přeřazen na druhou kolej. I když všichni ví, že je to největší badass v Tajné službě. Jenže prezidentovi (Aaron Eckhart) by mohl připomínat staré rány a tak si zkrátka chtě nechtě musí brousit tužky na ministerstvu financí.

Po nějaké době se ale naskytne příležitost, jak se dostat zpátky; to když se nad Washingtonem prožene letadýlko, které pokropí anglicky střižený trávník před Bílým domem i pár civilistů před ním těžkým olovem. Od cesty zostudí špičkové stíhačky F-22 Raptor vítězstvím KO prakticky ještě před úvodním gongem a do toho všeho se k sídlu amerického prezidenta řítí banda severokorejců bez platných vstupenek. To je šance, na kterou Mike Banning čekal. Neváhá a s pistolí v ruce se spolu s neohlášenou exkurzí severokorejců dostává do útrob Bílého domu.

A tady už se dostáváme na starou dobrou (známou) půdu bitevní lodě Missouri, kde to před nějakými zhruba 20ti lety čistil Casey, kurva, Ryback. Nejen, že následující děj se nese v duchu prvního Přepadení, ale některé scény jsou skoro jeho doslovným přepisem (hlášení se z Oválné pracovny). Naštěstí jsou všechny minimálně stejně zábavné, takže pokud dokážete přistoupit na oldschoolovou “logiku” devadesátkovývh béček, rozhodně se budete bavit. Nicméně vypnutí mozku je opravdu nezbytné, protože budete svědky všech klišoidních patosů i polotrapných macho hlášek.