Recenze: Pain and Gain

Namakaný chlápci z posilovny, grilované ruce a ninjové unášející zbohatlíky už jsou samo o sobě ingrediencemi pro dokonalou krimi-komedii. Když se navíc tohle všechno šmrncne zmínkou, že jde o skutečný příběh a doplní retro stylem 90. let (svalovci v legínách a tílkách končících v půlce hrudníku!!), tak tak takový film prostě nemůže být krok vedle.

Pain and Gain natočil Michael Bay podle řádění tzv. Sun Gym gangu z roku 1995 a minimálně v prvních dvou třetinách filmu odvedl skvělou práci. Příběh začne pokulhávat až ke konci, kdy bizarní komedie odehrávající se kromě posilovny i ve skladu erotických pomůcek zvážní a začne jí docházet dech. Holt, ani nejnabušenější svalovec nedokáže posilovat donekončna.

Ale ze začátku je opravdu čemu se smát. Zejména “chemie” mezi hlavními postavami je vynikající. Mark Wahlberg, Dwayne Johnson a Antohny Mackie je zvládli na výbornou a předhánějí se nejen ve velikosti bicepsů ale i hláškování.

Příběh se točí kolem partičky z posilovny v Miami v čele s Wahlbergem. Jeho Daniel Lugo začne s kumpány unášet bohaté klienty a připravovat je o majetek. Jejich někdy až diletantský přístup ke kariéře zločinců je mnohdy k popukání. O to víc ale zamrazí zjištění, že spousta věcí se opravdu stala – grilování usekaných rukou, reklamace motorové pily, která se při rozřezávání mrtvol zasekla. A pravda je i to, že ani na několik pokusů (včetně přejetí autem) gang nedokázal zabít prvního uneseného.

Asi není třeba zdůrazňovat, že komediální nádech filmu pobouřil pozůstalé i přeživší oběti Lugova gangu. O morálním odkazu Bayova dílka tedy můžeme polemizovat, to však nic nemění na tom, že je to ze dvou třetin skvěle odvedená práce.