Recenze: Insidious: Kapitola 2 – zápisky ze čtenářského deníku
Předně je třeba poznamenat, že pokračování Insidious je z těch druhých dílů, které pro plné pochopení potřebují díl první. Sice se tu dočkáte jistého dovyprávění předchozího děje, ale naplno si pokračování téhle duchařiny užijete opravdu jen s nakoukaným prvním dílem.
Oproti jedničce se tu nadpřirozené jevy začínají projevovat o poznání dříve. Prakticky hned pár minut po začátku filmu a tentokrát se tedy nedočkáme žádného pozvolného budování atmosféry a nepříjemného vkrádání se strachu. Daleko více se tu sází na lekačky a celé bych to tak trochu připodobnil k prvnímu a druhému dílu Vetřelce/Vetřelců. Prostě všeho víc.
První Insidious byl pro mnohé hororem roku, ale já z něj rozhodně nebyl přehnaně nadšený. Podle mě jde o lehce nadprůměrnou duchařinu, ale žádný zápis do kroniky žánru se nekoná. A nejinak je tomu i u druhé kapitoly; uvidíte stokrát viděné, možná jen aktualizované o specifickou mytologii, kterou nakousla už jednička. Což ale ve Wanově podání pořád stačí na to, abych vám Insidious 2 s klidným svědomím doporučil. Před přívalem „Straight-to-DVD“ duchařin má totiž tenhle dodatek pořád ještě hodně velký náskok.
Letos se urodili i lepší duchařiny, ale pokud už je máte za sebou, rozhodně si neváhejte doplnit čtenářský deník o druhou kapitolu.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.
