RECENZE: Sviňák McAvoy si užívá býti s/Skotem

James McAvoy byl ve svých filmových rolích vždycky spíše za otloukánka, plachou duši nebo zkrátka tichou myš, co se dějem jenom veze. A nepočítáme-li jeho znovuzrozenou postavu ve Wanted, tak to zkrátka nikdy nebyl žádnej velkej badass. Na úvod Sviňáka a jeho entrée do filmu proto budete civět s povislými ústy. A že je na co valit bulvy!

Zkorumpovaný policista Bruce Robertson vám v minutě vysvětlí, že být Skotem je nefalšovanou výhrou v loterii! Být příslušníkem tohoto unikátně úspěšného národa, který dal světu televizi, golf, penicilín nebo whisky, je prostě skvělé. A jelikož jsme v Edinburghu, tak vězte, že doma je doma. Bruce se v nejbližích dnech chystá kariérně postoupit a stát se detektivem, čímž by značně zabodoval u své ženy, kterou zjevně přitahují právě a jenom úspěšní muži. Na cestě za svým cílem se pak neštítí využít, nebo přesněji popsáno zneužít, všech svých kolegů i soků v tomto personálním questu. Čili karty jsou rozdány až nečekaně rychle a hlavně v neskutečném tempu.

McAvoyova postava si vás skutečně získá už během svého personálního intra a vy se s ním nezastavíte ještě dobrých pár minut, než tempo filmu konečně alespoň trochu opadne. Teprve pak si můžete začít urovnávat každodenní náplň Bruceovo policejní práce; chlast, fet, ženy a fotbal (samozřejmě místní Hibs). Jedno v jakém pořadí. A vůbec to nevypadá, že by si Bruce při tom všem dělal nějaké starosti s vyšetřováním vraždy japonského studenta, jejíž úspěšné rozuzlení mu má vynést ono kýžené místo detektiva. Naopak; ještě si se svým parťáčkem z bratrstva vyrazí na dovolenou do St. Pauli, kde samozřejmě obrazí pár místních vyhlášených podniků.

Jenže liknavost jeho přístupu se začne nevyplácet. Do vyšetřování začne ambiciózně šlapat mladší kolegyně a do toho všeho se začínají objevovat halucinace, které sice nejspíš budou výsledkem drogového opojení, kterým se Bruce nechává unášet, ale taky by mohly být stigmatem něčeho hlubšího. Zkrátka konec legrace.

Film byl natočen podle knížky Irwina Welshe, jenž dal světu tituly jako jsou Trainspotting nebo Acid House a také tady najdeme řadu styčných bodů; krom drogové tématiky je to třeba fandovství k zelenobílým barvám edinburghských Hibs. Celým filmem se prostě line dobře známý humor, který už znáte a buďto vám sedí, nebo ne. Pokud jste se tedy u Trainspottingu nebavili, bavit se nejspíš nebudete ani tady. Ale pokud ano, stejně si dejte bacha; ve druhé půlce se film začíná měnit v depresivnější jízdu…