RECENZE: Coherence – násobená paranoia
Kolem Země prolétá v těsné blízkosti kometa. Partička přátel se ten samý večer schází v domě jednoho z nich a když znenadání vypadne proud, začínají se dít věci. Nejdou totiž ani ty internety a to už je opravdu důvod k panice, no ne?!
Kam se pak začne ubírat děj, to bych vám radši ani neprozrazoval, protože nechci kazit překvapení. Vězte ale, že Coherence je po delší době opravdu kvalitní nezávislé sci-fi, které se dokonale obejde bez akčních scén a trikových efektů. Vychází přitom z jednoduchého myšlenkového experimentu zvaného Schrödingerova kočka.
Z čehož vám určitě docvakne, že zaměstnanosti se tu dočkají především vaše mozkové závity. S množícími se “postavami” a možnými alternativami je totiž stále složitější a náročnější orientovat se ve všech realitách. A na konci už si chtě nechtě musíte přiznat, že prostě netušíte, kdo je červený, kdo modrý a kdo patří do jakého domu.
Z divákova pohledu by orientaci usnadnilo dřívější ukázání na hlavního hrdinu, abysme věděli, na koho se tedy zaměřit, jako na styčný bod. Což by ale nejspíš jenom oddálilo pocit příjemné závrati, jenž nám zůstane po konci filmu. Protože tohle tedy byla akcelerující jízda labyrintem!
Jedna z nejlepších nezávislých sci-fi za poslední léta. Bez efektů, bez příkras. Ale počítejte, že u toho budete muset zapojit mozek.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.