RECENZE: Hvězdy nám nepřály – überdoják

Dnes tu máme vpravdě historický okamžik! Na Filmfanaticovi budu poprvé recenzovat romantickou komedii. Konkrétně pak americký hit podle současného knižního bestslleru Hvězdy nám nepřály. Máte na to vzít vaší drahou polovičku? A vydržíte u toho vy sami?

Dospívající holka s rakovinou potká dospívajícího kluka, který rakovinu měl. Už jí nemá, jenže nemá ani nohu, takže oba pořád kopou za stejný klub. Je z toho láska na první pohled a spousta zážitků, kterým vládne společná touha podívat se (ještě než jeden z nich zemře) do Amsterodamu za autorem knížky, kterou ona miluje – a on už vlastně taky.

Film si zkraje drží sympatickou nahláškovanou polohu. Oba mladí lidé statečně bojují se svojí nemocí a tak trochu se příčí společenským očekáváním, že umírající na rakovinu by si neměl užívat, ale s patřičným filozofickým dumáním čekat na konec. S oběma hrdiny pak jakž takž bruslíme mezi žánrovými klišé, ale těm se nakonec nedá uniknout.

Zhruba v polovině stopáže by film mohl skončit a málokteré oko by zústalo suché – poprávu. Jenže těch dojímacích konců nás pak čeká ještě několik. Včetně double funeral speech (dvojitého pohřebního proslovu), což pro mě bylo rozhodně největším WTF celého filmu. A škoda ho, protože i když je z filmu cítit ten záměr vyždímat dívčí oči úplně do mrtě, filmařská zručnost se mu nedá upřít. Tvůrci zkrátka dobře věděli, co na diváka zabere a naservírovali mu všeho vrchovatě.

Hvězdy nám nepřály je tím lepším, co žánr romantických komedií nabízí a rozhodně neurazí ani chlapské srdce. Zároveň jde o jeden z nejtesknějších filmů vůbec, protože fatální okamžiky prostě nedají slzným kanálkům odpočinout už asi od poloviny filmu.

Přesto – nebo právě proto – mě tahle romanťárna utvrdila v tom, že nejlepší zaláskované filmy (ty neprvoplánové a nepřeslazené) se točí v Asii ;-)