RECENZE: Americký sniper – pomníky se nestaví s pochybnostmi

Clint Eastwood je borec. Nejen, že má za sebou hvězdnou hereckou kariéru, ale na stará kolena přesedlal na režii a tam se mu nedaří o nic míň, než před kamerou. V jeho filmech je vždycky cítit hodně amerického patriotismu a také tentokrát přichází s látkou, která zavání silným patosem.

Americký sniper je příběh postavený na skutečných událostech. Respektive na skutečné osobě. Chris Kyle je v bohaté historii americké armády odstřelovačem s největším počtem potvrzených zabití (160). Člen elitních jednotek SEAL řádil na Blízkém východě během druhé irácké války a vysloužil si přezdívku Legenda. A právě jeho příběh nám Eastwood interpretuje.

Předně nutno podotknout, že šestinásobná nominace na Oscara je zapříčiněná hlavně tím, že Eastwood je zkrátka miláčkem Akademie. Rozhodně se nejedná o Nejlepší film roku a ani Bradley Cooper nemůže mít ambice pošilhávat po zlatém plešounovi – i když hraje hodně dobře. Některé technické kategorie a možná i adaptovaný scénář (film vychází z knihy, kterou napsal sám Chris Kyle) by ale Sniperovi mohly připadnout. Teď už ale k samotnému filmu.

Celý příběh je poměrně přímočarý a příliš se nezdržuje s nějakým vysvětlováním motivací. Chris Kyle se prostě rozhodne být sniperem a bránit svou vlast. Že tímhle vlastenectvím trpí jeho rodina, toho se ve filmu dotkneme jen v náznacích. Hlavní těžítko děje totiž tkví ve válečných scénách. A ty jsou hodně povedené. Po úvodní sekvenci z výcvikového kempu jsme poměrně rychle vrženi do irácké bojové výhně a připisujeme si první zásah. Ten ještě naznačuje, že válečné nadšení by mohlo podstoupit kritickému pohledu, jenže Legenda zkrátka nepochybuje. My jsme ti dobří, oni ti zlí. Bez ohledu na pohlaví nebo věk.

A v tom může být pro mnohé největší slabina filmu. Všechno totiž nahlížíme výhradně pohledem hlavního hrdiny. Není tedy prostor pro jakoukoli vrstevnatost a kdo čeká válečný film s nějakou filozofickou hloubkou, ten je tady na špatné adrese. Clint Eastwood a Bradley Cooper (sám koupil práva na zfilmování knihy) natočili nekompromisní poctu americké legendě a národu dali modlu, o které se nepochybuje. I když by se mohlo, protože Chris Kyle je také poměrně kontroverzní postavou. Jenže oba dali jeho otci slib, že památku syna neposkrvní a natočili tedy čistě heroizující dílo.

Na druhou stranu, kdo si chce užít válečný film bez civilních elementů, které ho ruší, ten bude navýsost spokojen. Řemeslná kvalita nese punc té nejvyšší kvality a už teď můžu s klidem napsat, že jde o jeden z nejlepších sniperských filmů všech dob. Navíc, občas je prostě potřeba obalit nějakou postavu hrdinskou aurou bez ohledu na realitu (vzpomeňte Statečné srdce). Ať už z politických důvodů, nebo čistě pro potěšení diváka. Osobně nemám problém ani s jedním.