RECENZE: Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý

První Mrtvý sníh byl (nejen) pro mě čistým zklamáním. Z tak cool námětu, jako je řádění nacistických zombie v zasněžených norských horách, se zkrátka dalo a mělo vytřískat mnohem víc. Dobrou zprávou je, že téma se podařilo naplno vytěžit v tomhle přímém pokračování.

Rudý vs. Mrtvý je totiž ještě daleko odlehčenější, než první díl a je to jedině ku prospěchu věci. Tedy ne, že by původní film byl myšlený nějak vážně (jde takřka o čistokrevnou komedii), ale tentokrát jde ručička otáčkoměru ještě dál, než za pověstné červené políčko.

Všechno to začíná přesně tam, kde na konci prvního dílu skončilo; jediný přeživší nacistického zombie masakru Martin utíká z chaty a dostává se do civilizace. Jenže tam ho policie obviní z toho, že všechny mrtvé má na svědomí právě on. Což je sice šílené, ale ještě šílenější je, když se Martin probudí z bezvědomí a místo své ruky má amputovanou paži velitele nacizombíků Herzoga. Čímž teprve začíná krvavý kolotoč masakrálních situací.

Herzog a jeho kumpáni se svastikou se totiž rozpomenou, že jejich misí na konci války bylo vyhladit nedaleké městěčko Talvic. A svůj úkol teď hodlají dokončit. Jedinou obrannou linii mezi zombíky a nebohými civilisty tedy postaví Martin a americký zombie tým, který je ze zámoří povolán na pomoc hlavnímu hrdinovi.

Zní vám to šíleně? Aby ne! Ale vězte, že lavina šíleností tímhle teprve začíná a povalí se na vás jedna za druhou. Dokonce jsem se občas sám nad sebou zamyslel, jaké zvrácenosti se to vlastně směju!? Takhle ujetý, politicky nekorektní a krvavý humor tady totiž hodně dlouho nebyl.

Takže pokud chcete otestovat hranice svého vkusu i smyslu pro humor, Mrtvý sníh 2 je ideálním zkušebním nástrojem.