RECENZE: ’71 – ztracen v Belfastu

Rok 1971. Velká Británie, respektive Severní Irsko. Belfast. Právě sem je po krátkém základním výcviku přeložen vojín Gary Hook i se svou jednotkou. Namísto služby v Německu ho tedy čeká chaotická situace uvnitř města, které je rozděleno na loajální protestanty a nepřátelské katolíky.

Během jednoho výjezdu se Gary omylem vzdálí od své jednotky a následně je vydán napospas nepřátelskému městu. To je plné fanatiků, jenž mu usilují o život i dvojích agentů, takže nezkušený vojín se ocitá uprostřed neznáma a musí čelit vlastnímu strachu i nepřehledné situaci, ve které neví komu věřit.

Debutující režisér Yann Demange obsadil do stěžejní role vojína Hooka mladého Jacka O´Connella (např. TV film United) a hned na úvod musím uznat, že volba to byla perfektní. Neokoukaný Brit předvádí hluboce uvěřitelný výkon a spolu s dusivou atmosférou belfastských ulic je jednoznačně tou nejsilnější stránkou filmu.

Vojín Hook nepůsobí jako suverénní mašina na zabíjení, ani jako přehnaně vyjukaný nováček. Chová se zkrátka asi tak, jak by skutečný mladý muž reagoval na situaci, kdy je povolán do armády a musí obléknout zelený mundůr. Hodně sympatický projev, který vás o to víc vtáhne do děje.

Celý film se odehrává na ploše jediné noci, ale i ta vám bohatě stačí k tomu, abyste si udělali obrázek o tom, jak horká půda to asi pro Brity v Belfastu musela být. Nepřehlednou situaci ještě komplikuje účast tajné služby, takže armáda, hledající svého ztraceného chlapce, bude leckdy tahat za kratší konec.

Retro atmosféra filmu je takřka dokonalá (nechybí zrnitější kamera ani kníry) – také ta tedy přispívá k realističnosti celého filmu. Na výši je vůbec celé řemeslné zpracování a vedle něj očekávejte jednoduchý příběh, který vás však dokonale vtáhne do děje. I přesto ve vás ale nejsilnější dojem zanechá herecký výkon Jacka O´Connella. Alespoň pro mně velké naděje ostrovní kinematografie.