RECENZE: Once Upon A Time In Shanghai – nejtvrdší hongkongská pěst?

Vypadá to, že všechny filmy, které mají v názvu sousloví “Once upon a time…” – tedy “Kdysi dávno…“, mají položený dostatečně kvalitní základní kámen, aby z toho vzešel nadprůměrný filmový zážitek. Což tahle hongkongská mlátička jenom potvrzuje.

Šanghaj během 20. a 30. let 20. století, to bylo město, které lákalo příležitostí doslova zástupy snílků, kteří se tu chtěli chopit své příležitosti na lepší život. A jedním z davu byl i Ma Yongzhen, který si uplatnění našel díky tomu, že skvěle ovládá bojové umění. Na základě toho se spřátelí s gangsterem Long Qi – ten ovládá polovinu města a snaží se z něj vytlačit veškerý japonský vliv. Navíc má pověst neporazitelného bojovníka, takže tihle dva si zkrátka museli padnout do oka. Jenže triády pro ně nebudou mít příliš pochopení a zákonitě musí dojít k okamžiku, kdy na sebe tyhle dva světy tvrdě narazí.

Kdyby Once Upon A Time In Shanghai nevzniklo v roce 2014, nejspíš bychom o něm slyšeli daleko víc. Jenže měl tu smůlu, že v tomhle roce vzniknul také Zátah 2 – nejlepší mlátička film všech dob. Once Upon A Time In Shanghai ale vzájemný souboj prohrává pouze na body – nikoli stylem K.O.

Na první pohled zaujme především kamera. Ta si z opravdu hodně tlumených barev namátkou vybírá jen určité spektrum, což ale paradoxně může působit až příliš přepáleně. Na efekt se tu totiž hraje opravdu fest. Jenže během dechberoucí choreografie kungfu soubojů si to prostě nejde nevychutnávat. Tyhle souboje si zkrátka můžete pouštět i samostatně. Forma tedy zase jednou vítězí nad obsahem a vy tak filmu odpustíte i ten patos a miliónkrát viděný příběh o hrdinovi z lidu, který se postaví japonským padouchům.

Jestliže si tedy chcete dopřát skvělý zážitek z lahůdkové choreografie hongkongských mistrů a souhlasíte s premisou, že “každý občas potřebuje zmlátit”, Once Upon A Time In Shanghai je film přesně pro vás. Moc lepších mlátiček nenajdete.