RECENZE: Ve jménu krve – Mel Gibson na odvykačce

Mel Gibson je v Hollywoodu od roku 2006 na černé listině a tak se nám čas od času připomíná alespoň v menších snímcích. Dávno už to tedy nejsou áčkové blockbustery, ale i tak nám jeho role připomínají, že nejspíš přicházíme o slušné figury, které by tenhle newyorský rodák dokázal ztvárnit.

V jeho zatím posledním filmu Ve jménu krve znovu hraje nabručenýho týpka s problémovou minulostí; vysloužilého tatéra propuštěného z vězení, kterému dělá souseda jeho vlastní probační agent. Úspěšný průběh odvykací kůry pak jednoho dne naruší telefonát od jeho zmizelé dcery, která stačila vyrůst v poměrně velkého fracka. A teď má i velké problémy v podobě členů drogového kartelu. A to se pak snadno hledají ztracené rodinné vazby, když vám jde po krku banda zfetovanejch mexikánců s kvérama. Mel tedy musí porušit všechny myslitelné (zákonné) podmínky a vydat se za záchranou svého dítka.

Zápletka je křišťálově jednoduchá a je jenom na škodu, že ke konci filmu se snaží přijít s nějakým dalším zamotáváním. Vzhledem k triviálnosti všeho předchozího jde vyloženě o nastavovanou kaši, která kazí celkový dojem. Ve jménu krve totiž nejlépe funguje coby prvoplánová akční naháněčka s několika dobrými přestřelkami. Všechny figury dávají zapomenout na zamotané konspirační zápletky konkurenčních snímků a baví svojí jednoduchostí.

Takže pokud chcete rychlou akční jednohubku, ve které bude hrát hlavní roli (kdysi) áčkový známý xicht, Ve jménu krve vás rozhodně nezklame. Ale nemějte kvůli Melovi přehnaná očekávání.