RECENZE: Monstrum – film studený jako kámen
Česká televize uvedla před časem snímek, který mapuje osudy sochaře Otakara Švece – autora nechvalně proslulého Stalinova pomníku, jenž se tyčil nad Prahou. Na Letné kvůli tomu dokonce postavili maketu části původní sochy, ale všechno tohle úsilí za to bohužel nestálo.
Na Monstrum jsem se docela těšil, ale poměrně brzo mi došlo, že nedostanu žádnou televizní pecku, nýbrž jen tuctovku nedělního večera. Přitom námět je bezesporu zajímavý a dalo by se z něj vydolovat daleko víc. Tohle téma totiž budí zájem i po letech. Jenže celý snímek trpí především klipovitou skladbou a i kvůli ní si k hrdinům nedokážete vybudovat nějaký hlubší vztah. Nebudete zkrátka vtaženi do doby, kdy rozhodovala především stranická knížka, ale vše budete sledovat (ne)hezky s odstupem a z pohodlí svého gauče.
Monstrum se tak blíží spíše nějaké formě hraného dokumentu, k jehož duši si však budete hledat cestičku jen hodně z těžka. Jestli tedy vůbec nějakou najdete. Řemeslná kvalita je oproti běžným nedělním produkcím ČT rozhodně na vyšší úrovni a právě o to víc zamrzí, že tomuhle filmu zkrátka chybí nějaký postoj a spokojil se s pouhým převyprávěním jedné sochařské epizody. Byť monumentální.
Podobně jako samotný Stalinův pomník, tak i film se na vás jen tiše dívá. Chladným žulovým pohledem bez emocí.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.
