RECENZE: Domestik – je individuál opravdu efektivnější?
Filmfanatic už dlouho žehrá, že českým filmařům nechybí jen prostředky, ale především nápady. Vždyť kolikrát už nás filmem se silným dopadem překvapili i autoři s daleko menšími možnostmi?! Pro dobrý film zkrátka někdy stačí mít silný ústřední motiv a talentovaného tvůrce. A světe, div se, někoho takového už konečně máme i v Čechách!
Jmenuje se Adam Sedlák a ke své celovečerní prvotině si napsal i scénář, za který v roce 2015 získal první místo Filmové nadace za nejlepší nerealizovaný scénář roku. Domestik je příběhem Romana a Šarloty. On je profesionální cyklista, jenž se snaží po zranění o návrat k závodění a ona učitelkou, která se mu snaží být oporou a vprostřed všeho toho sportovního drilu se navíc pokouší pečovat i o jejich vztah. A nejen ten teď čeká ta nejtěžší zkouška.
Domestik je hodně klaustrofóbním filmem, jehož sledování vám nebude dělat dobře. Takřka veškerý děj se totiž odehrává v bytě, kde Roman neustále trénuje a mimo jeho stěny se podíváme skutečně jen epizodicky. Kamera navíc vše zabírá hodně zblízka, čímž pocit ztísněnosti ještě umocňuje. Silnou stránkou filmu je také hudba a zvukové efekty navozující leckdy až hororovou atmosféru. Takhle hutné psycho jsem v českém filmu ještě neviděl.
Nečekejte ani plejádu tváří a charakterů; poznáte fakticky pouze tři a to se ještě Miroslav Hanuš dočká skutečně jen epizodické roličky. Jenže zhostí se jí skvěle, stejně jako ústřední dvojice, což je pro úspěch filmu zcela logicky klíčové, jestliže má stát na takto omezeném hereckém ansámblu. Bizarní rozměr dává filmu také instalace kyslíkového stanu, který ve mě místy vzbuzoval vzpomínky na legendární Mouchu. Také tohle je totiž svým způsobem záhadný přístroj, který mění vnitřní podstatu charakterů.
Domestik rozhodně není filmem pro většinového diváka, ale jestliže na něj půjdete s očekáváním toho, že dostanete psychologicko-hororovou analýzu rozkladu jednoho vztahu a osobnosti, budete si chrochtat blahem. Když si k tomu všemu ještě uvědomíte, že jde o celovečerní debut, najednou vám filmovou transfuzí do žil vnikne pocit, že česká kinematografie má v osobě Adama Sedláka obrovský příslib do budoucnosti. Což Filmfanatic píše velice rád.
Jeden z nejlepších českých filmů posledních cca deseti let. Nic pro žrouty popcornu, ale milovníci psycho-hororových rozborů si přijdou na své.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.