RECENZE: Léto ´92 – dánské Nagano, nebo spíš Bělehrad

V roce 1992 se dánský fotbalový tým nekvalifikoval na Mistrovství Evropy ve Švédsku. Hráči už byli po sezóně na svých dovolených, když přišla šokující zpráva; kvůli začínající občanské válce byla Jugoslávie diskvalifikovaná a její místo mají zaujmout právě Dánové. Slavná pivní parta pak na turnaji došla šokujícím způsobem až k vítězství a film Léto ´92 popisuje právě cestu k historicky největšímu vítězství dánského fotbalu.

Dánskou kinematografii už Filmfanatic několikrát vychvaloval a tuhle severskou školu má ve svém žebříčku opravdu hodně vysoko. Z poslední doby bych vypíchl třeba Potvoru nebo Tísňové volání nicméně tentokrát šlo o první ryze sportovní film a byl jsem moc zvědav, jak se s tím Dánové popasují.

Rovnou přiznávám, že tentokráte nejde o úplnou pecku, ale pokud bychom podobně kvalitní film natočili u nás třeba o slavném Naganu nebo vítězství našeho národního týmu na Mistrovství Evropy v Bělehradě 1976, skákal bych radostí. Léto ´92 rozhodně není špatným filmem, dokonce je ve svém ranku o solidní nadprůměr, ale nejspíš jsem čekal více inovativní přístup a snad i trochu více nadsázky a humoru. Ten je tu zastoupen spíše jen stopovým prvkem a pomáhá vykreslit celkovou atmosféru.

Nejde o ryzí komedii, protože není nouze ani o vyloženě tíživé momenty, kdy si člověk uvědomí, že fotbal je jen hra. Jde o tzv. feelgood movie, který vás naladí na pozitivní notu a na konkrétním příkladu ze skutečného života vám zase jednou připomene, že zázraky se dějí. Pro pamětníky bude určitě sladkým bonbónkem ztvárnění jednotlivých plejerů jako Petera Schmeichela nebo bratří Laudrupů. Tohle baví opravdu skvěle a je škoda, že z toho tvůrci nevymlátili trochu víc také pro chemii celého týmu. Ta ve filmu není příliš čitelná, ale ani to vám nezkazí příjemný sportovní zážitek a úsměv na rtu.