RECENZE: Zabijáci rozkvetlého měsíce – pomalu tažení

Režisér Martin Scorsese patří k mým velkým oblíbencům. Vlastně je v režisérské branži asi tím úplně největším. Na jeho novinku, kterou realizoval pod hlavičkou Apple TV+, jsem se tedy logicky těšil. Obzvláště, když téma znělo slibně a před kamerou čekali další moji favorité Robert De Niro a Leonardo DiCaprio. Natočil Scorsese svůj nejlepší film? Postavil si pomník v podobě vztyčeného prostředníčku skomírajícímu hollywoodskému systému studií? Nebo je to všechno složitější?

USA, začátek 20. století, těsně po první světové válce. Indiánský kmen Osedžů patří k celosvětově nejbohatším komunitám, protože na jejich půdě byla nalezena ropa a jim se podařilo zajistit si profit z každého vytěženého barelu. Jenže stále jsou to “jen” indiáni, takže podezřelá úmrtí v jejich populaci nikdo nevyšetřuje a práva na zisky se tiše přesouvají třeba na jejich bělošské manžely. A právě sem přijíždí veterán Ernest Burkhart (Leonardo DiCaprio), aby se začlenil do komunity, kterou vede jeho strýček William Hale (Robert De Niro). Dobrodinec, kterému jde o prospěch indiánů a celého městečka. Nebo?

DLOUHÁ NOC
Zdá se vám můj úvod neobvykle dlouhý? Pak vězte, že je to nic v porovnání s tím, jak dlouhý je samotný film. Dvěstě šest minut to jsou skoro tři a půl hodiny! Což o to, Scorsese se ohledně stopáže umí rozmáchnout a nenudit. Moje srdcové Casino jen jen o něco kratší (178 minut), ale problém Zabijáků krvavého měsíce je především v tempu a struktuře samotného filmu. Hrozně se to vleče a vy se vlastně celou dobu díváte na to samé. Na odporné lidi, kteří dělají odporné skutky.

VÝBĚR Z HROZNŮ
Kvalita veškerých filmařských disciplín je samozřejmě na maximální možné úrovni. Herci excelují, dobová atmosféra je autentická, režijní ruka až obdivuhodně pevná (Scorsesemu je 81 let!), jenže chybí moment překvapení. Zvrat, který by film oživil a (znovu)upoutal divákovu pozornost. Na jednu stranu si myslím, že chápu, čeho tím chtěl Scorsese dosáhnout. Doba byla taková a americká společnost by si to měla připomenout právě tímto sebemrskačským způsobem. Zároveň se tím Scorsese vysmívá tradičnímu studiovému systému, kde by si podobně rozsáhlý a vleklý opus nikdy nemohl natočit. Pod novými (streamovacími) pány filmového světa však může. A náležitě si to užívá. Divák už bohužel o poznání méně.

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou rozporuplní. Filmařsky bez debat bravurní, ale divácky takřka k neukoukání. A troufnu si napsat, že i pro milovníky mistrova díla, mezi které se Filmfanatic rozhodně hlásí. Když si ten film rozeberete na jednotlivosti, najdete v něm krásu a snad i dokonalost. Funguje coby zpověď a zrcadlo doby, jež se propíše do diváckých duší, ale jako zábava je to hodně na pováženou.