RECENZE: Čtverec – směšnost a irelevance moderní korektnosti

Pokud máte rádi komedie, které si utahují z pozérství, Filmfanatic vám představí jeden z moderních svatých grálů. Čtverec švédského režiséra Rubena Östlunda, jehož tvorbu rozhodně doporučuji, totiž velmi trefně kritizuje hranice moderního umění a vlastně i celé západní společnosti.

Cristian vede prestižní švédské muzeum, které zrovna připravuje odvážnou výstavu moderního konceptuálního umění. Čtverec uvnitř kterého platí pravidlo naprosté rovnosti a tolerance. Společně s kolegy a reklamními specialisty hledají v muzeu strategii, jak výstavu zviditelnit a přitáhnout k ní pozornost ve světě mediálního šumu, kde na upoutání pozornosti máte skutečně je několik málo vteřin.

KRÁDEŽ JAKO UMĚNÍ
Kromě toho Cristian zažije bizarní epizodu, během které je okraden o peněženku a mobilní telefon. Na základě sledování polohy svého telefonu a podnětů od jednoho z agilních podřízených, se rozhodne získat ukradené věci zpět. Jenže netradiční metoda spustí koloběh událostí, jež mohou mít dopad i na samotnou výstavu.

PROPICHOVÁNÍ BUBLIN
Čtverec je na první pohled především sondou do zákulisí fungování moderních galerií a zkoumání hranice toho, co je ještě umění a co už pouhá improvizace. Jenže při všímavějším zkoumání zjistíte, že si bere na paškál nejen umělce, ale celou západní společnost, která žije uvnitř bubliny, nebo chcete-li čtverce. Představuje pouze malou výseč, která se ve srovnání s okolním prostorem jeví zcela nepodstatná a se svými uměle nastavenými pravidly až směšná. Bolestivě trefné.

Kritika však nepřichází nijak prvoplánově a rozhodně není plochá. Navíc je místy až brutálně zábavná. Do jisté míry dokážeme Cristianovi i dalším figurám rozumět a mít pochopení pro jejich konání. Sledovat jak se snaží nacpat do škatulek současné korektnosti a přitom mít plná ústa třeba svobody projevu je ale jednoduše k popukání. Aktuálně není v Evropě tvůrce, který by dokázal točit trefnější satiru, než Ruben Östlund. A ten soundtrack!