RECENZE: Star Wars: Vzestup Skywalkera

Slavné Star Wars neboli Hvězdné války za sebou mají další trilogii. Celkově už třetí a Filmfanatic musí konstatovat, že král (epizody IV – VI) zůstává neporažen. I když vlastně, jak pro koho.

Já vyrostl na původní trilogii, která mě učarovala svým fantastickým světem, ale také pochopitelným příběhem. Prequely se mi (až na epizodu III – Pomstu Sithů) příliš nezamlouvaly a nejspíš i proto jsem byl nadšený z epizody VII, která k původním Star Wars chovala (možná až nezdravou) úctu. Chápal jsem to jednak jako projev uznání tomu nejslavnějšímu filmovému universu své doby a druhak jako vějičku na fanoušky. Samozřejmě si potřebujete vychovat nové, ale ty do kina vezmou v nejlepším případě právě ti starší.

PO NOVÝCH STEZKÁCH
Po epizodě VIII mi to dávalo dokonalý smysl. Režisér Rian Johnson odvážně vykročil po neprobádaných směrech a nastínil zrod další generace hrdinů. Respektoval bych to. Sice bych zaplesal nad slzavým loučením s vlastními hrdiny, kteří už vlastně do nové trilogie přesluhovali, ale respektoval a uznával bych to. Jenže teď přišla epizoda IX a tenhle přerod v jedné předaleké galaxii je doslova na sílu (s malým “s”) drcen na atomy.

Vzestup Skywalkera je epickým bijákem. Podívanou s dechberoucími světy, skvělou akcí, neuvěřitelným tempem a nekompromisním soundtrackem. Až jsem se sám divil, kam lze ještě klasické tóny posouvat a dělat jim nadstavbu. Což jen dokazuje, že takových milníků filmové hudby, jaký stvořil John Williams (který má v epizodě IX své malé cameo), zkrátka není mnoho.

JE TO PAST!
Pod všemi superlativy však uctívač staré trilogie cítí past. Ano, tušíte správně; It´s a trap! Tempo je zběsilé, akce střídá akci, skáčeme z jednoho světa do druhého a postavy se ani nestačí vyvíjet, takže si divák nestačí klást nepříjemné otázky. Závěr třetí trilogie zkrátka sází na to, že svého diváka hyperprostorovými skoky uhrane až k pocitu uspokojení. A to s podporou všech dosud vybudovaných propriet světa Star Wars.

Je to podívaná moderní doby, kdy efekty a akce hrají prim, ale mě chybí to stěžejní; příběh. Nebo ještě lépe řečeno příběh, jenž by šel srozumitelně odvyprávět třeba dětem před spaním. Aby se těšili, až si ho blíže přečtou v nějakém komiksu, nebo se na něj podívají na filmovém plátně.

ZPÁTKY NA ZAČÁTEK
Vzestup Skywalkera však celou trilogii vrací vlastně na začátek (ep. VII). Ruší zajímavě nastíněné možnosti epizody VIII a ve zběsilém tempu se snaží celý příběh převyprávět znovu. Jenže všech těch zvratů už se nahromadilo tolik, že bych vám nedokázal spoilerovat ani kdybych chtěl. Příběh nové trilogie je pro mě bohužel jednoduše nevysvětlitelný.

Staré postavy mají až příliš prostoru, ty nové se nevyvíjí a když už, tak jim Síla ne/dovolí pokračovat v nastolené cestě. Pokud navíc Vzestup Skywalkera zakomponujete do celého příběhu tak, jak je zamýšleno, začnou se ukazovat doslova galaxie nelogických děr a chybějících motivací.

NOVÁ NADĚJE?
J. J. Abrams asi poprvé zklamal. Jenže komu byste vyčítali, že neukočíroval nekonečný vesmír v jedné předaleké galaxii?! Navíc s vědomím toho, že novým divákům se právě tenhle přístup může líbit a vaše oblíbená trilogie je pro ně jen ošuntělým papundeklovým sci-fi z minulého století. I kdyby to byla pravda, přál bych jim lepší příběh a silnější hrdiny než ty, které dostali.

Star Wars každopádně budou pokračovat. Otázkou teď zůstává, jestli to musí být formou trilogií, které bez propracovaného a silného příběhu postrádají smysl. Bez něj se totiž připravují o nejsilnější trumf tohoto konceptu – osudovost.